Mám osobní zkušenost se synem - měl nerovnoměrný vývoj, sledovaný na neurologii, nakonec pro jistotu i psychologické vyšetření pro vyloučení jiných "problémů"...
Znakovat jsem na něj začala v 5měsících, 1.znak v 10měsících, plně se rozznakoval v roce. Mezi rokem a druhým rokem jsme prožili krásné období se znakováním. Od 2let začal mluvit, znaky používal jen tehdy, když jsme mu my hloupí rodiče nerozuměli:o)))Znaky postupně opouštěl a dnes ve 3,5letech si nepamatuje žádný...
A psycho-vyšetření ve 2,5letech prokázalo, že je v komunikaci (narozdíl od jiných oblastí) minimálně o půl roku napřed.
Takže já jsem rozhodně pro znakování:o)))