Ale jo, já to chápu.

Když jsme u těch pankáčů, kamarádim třeba s klukem, kterej nedodělal střední (postupně asi tři - nikdy nevydržel denní docházku), takže ve dvaadvaceti má základní vzdělání, nemá žádnou práci, ani ji nehledá a bydlí střídavě u jednoho z rodičů a střídavě po známých. Jediný pozitivum za poslední 4 roky je, že přestal užívat perník. A nemám potřebu do něj kérovat, protože on je tak spokojenej.

Kdyby remcal, pomůžu mu probrat nějaký možnosti, případně něco zařídit, ale kdyby na to kašlal, pošlu ho do háje asi stejně, jak to myslíš. A dál bych se s nim bavila jen pokud by do mě nevalil marný stesky, který nikam nevedou. Když šlo o perník, řekla jsem, že se s nim budu bavit, jen když je "střízlivej" a když se se mnou chtěl bavit sjetej, kolikrát jsem se mu fakt i vysmála a byla ironická, protože jsem věděla, že jsem v tu chvíli jediná, od koho ho to mohlo zasáhnout, a že udělá, co je v jeho silách, pro to, aby to ode mě podruhý už neslyšel.