My jsme se o všem vždy pobavili a snažili se najít východisko, jenže to vždy skončilo zase hádkou třeba za týden..někdo zase udělal z nás něco špatně a bylo. Vždycky jsem podporovala svého manžela, ale někdy to bylo nad moje síly. Když vidíte pak tu nesnahu a další a další věci kolem, tak přeci nemůžu být pořád ta hodná, která drží hubu a krok s prominutím.Přeci mu nemůžu pořád dokola říkat, co chci, jak to cítím a s čím potřebuji pomoct. Já se mu snažít vyjít vždy vstříc s čímkoli a ulehčit mu jeho situaci jenže to samé očekávám i já od něj. Vím, že v životě se více věcí nepovede a je potřeba se z nich poučit a jít dál. Překonat to a myslet pozitivně. Přeci, když něco zvořu tak se snažím to dát dokupy a neuzavřu se do sebe a nevytvořím si bublinu viz. můj manžel!? Jinak všem moc děkuju za názory