jsi hodná Štěpánko i já tomu hodně věřím, že budou v pohodě.

Nejtěžší je ale pro mě právě tohle rozhodování- vzít děti ven ? A můžou do vlaku ? A můžou jít trochu mezi děti ? A můžu vzít děti do obchodu pro rohlíky ? A můžu vzít dnes zdravé dítě na návštěvu k nám, když mají ve školce spálu ? A můžu ho nechat běhat, když....a není dnes na něj moc zima, větrno atd. ? Je to na mě hodně zodpovědnosti, se kterou se musím poprat.

Navíc máme doma dědečka, kterej se tím hodně trápí, je hodnej má děti rád. Ale on by je izoloval na pět let úplně. Vždycky, když jsou nemocný, tak mi to vyčítá- že je beru moc brzo ven, že jsem je málo oblíkla a že furt trajdáme mezi děti atd. Dokonce mi i vyčítá, že se neuzdravují, protože je nelze udržet v posteli. On to myslí dobře, chce prostě aby jim bylo líp. Ale mě se to špatně poslouchá.