no a vem si, kdyby ses řídila tím - dítě ví nejlépe co je pro něj dobré, přeci ho nebudu nikam tlačit atd... já sem z osmiletého gymplu plynule přešla na klasickou střední školu, nezvládala sem jazyky a věděla sem, že z něj budu muset maturovat. až poté v 16 mi zjistili disfunkci, takže jazyky pro mě ok, když se j eučím mluveně, ale ne psané, to až když umím mluvit. máma to nechala na mě jen kvůli tomu, že věděla, že sem byla naopak vcelku ambiciózní. vš pak nedopadla kvůli fifnancím a já sem prostě líná, přiznám se. když sem uvažovala o studiu dál nedávno, týden na to sem zjistila, že sme těhotná, takže zase nic asi ze mě bude ten chudák pouze s maturitou, tak doufám, že přítel bude ten ing. ať si na nás sousedi neukazujou. a ano, děti prostě budu vést ke vzdělání. rodiče mají fin. potíže, bráchovi je 15, má oproti mě velký talent na jazyky, už teď jede bez problému angličtinu na úrovni státnic, pak ruštinu, dále latinu a chce sehnat kurzy japonštiny. tak mu šetříme na vš - ano, v tak neproduktivním oboru studium cizích jazyků. až vaše vnoučata jednou bude můj brácha učit jazyky, které budou zcela nezbytné, tak si vzpomeňte