Dala bych dítě do určité školky a dala bych dítě do určité základní školy. Dál už bych dítě nikam nedávala, jen bych mu umožnila dozvědět se o všech možnostech a jejich pro a proti z obecného a mého osobního hlediska, a pak bych nechala "dítě" zpracovat tyto informace z jeho osobního hlediska a vyvodit závěr. Na střední školu/učňák, příp. VŠ se moje děti dají nebo nedají samy.

Pokud jde o trend, že musíme dohonit nevímužkoho v poměru VŠ vzdělaných, a proto se snižují požadavky i celková úroveň vysokého školství, tam mě napadá přísloví "Kdo s čím zachází, tím taky schází"...

Jinak si ale nemyslím, že bez VŠ už si člověk ani neškrtne - za předpokladu, že je ochoten si své pracovní místo vytvořit sám (živnost). Chápu, že v některých oborech to nejde. Každá doba má holt něco svého...