Kudlo, mě bývalo maminky často líto ve chvílích, kdy jsme se ráno pohádaly (někdy jsem za to mohla já, někdy ona, někdy obě) a zatímco já jsem šla do školy, kde jsem to přebila jinými dojmy a třeba si postěžovala kamarádkám, tak ona doma nad tou výměnou názorů měla čas celé dopoledne přemýšlet a probírat to ze všech stran.

Vzpomínám, jaké to byla nádhera, když se jí po delší době ulevilo a našla si uspokojivou aktivitu mimo domov na 2 odpoledne v týdnu. Měla nové dojmy a i trochu peněz navíc a my s bráchou byt jen pro sebe.