Ecim,
víš, co mi připadá hodně brutální? Když je máma doma s dítětem do jeho tří let, pak jde ze dne na den dítě do školky a máma do práce. A dítě, které bylo zvyklé být celý den (na rozdíl od puberta opradu CELÝ den) s mámou, je najednou od rána do večera s cizími lidmi a dětmi. Pak jde do první třídy, ze školy do družiny, z družiny do kroužků, a mámu vidí až večer. Uštvaná máma si s jazykem na vestě vyzvedává dítě jako poslední z družiny, pak s ním běží nakoupit, přiletí domu a snaží se honem dohnat to, co nestihla, protože byla v práci, dítě je opět odkázané samo na sebe, případně na sourozence, televizi nebo počítač. Bohužel to není zas tak velký extrém, takových nešťastných znám mnohem víc, než dětí vzteklých kvůli tomu, že když přijdou domů ze školy, otravuje je tam máma s jídlem.
Tak to připadá brutální mně.