Moc bych ptřebovala poradit co se svýma holkama - hlavně s tou starší. Má tu mladší ráda, ale pořád s ní nějak soupeří - nedokáže mít nadhled "starší", takže se spolu pořád handrkují, jako bych něla dvě šestileté. Když malá poprosí o pomoc (podat knížku která je moc vysoko...), tak jí radši bude čtvrt hodin vysvětlovat, že teď nemá čas, že si to může udělat sama, že tu knížku (nebo cokoli jiného) nepotřebuje, než aby jí minutu pomohla. Typické dialogy: "Já dneska měla jedničku z diktátu!" "No jo, vždť to byl diktát pro mrňata", Podívej, jak umím udělat kotrmelec!" "Hm, to už umím dávno!" "Ukaž, co to čteš?" "Ale nic! (a neukáže) atd. Prostě pořád musí mít navrh a poslední slovo. No a malá už to od ní převzala, takže teď prostě nejsou schopny spolu komunikovat přívětivě, tzn. normálně. Asi to nepopisuju moc jasně, ale snad trochu chápete... Vím, že sourozenci nejsou pořád jako hrdličky, ale to věčné dohadování a soupeření už mi fakt vadí.