Diskuzi jsem jen prolétla, takže se asi budu s některými opakovat.
Tvým stavům rozumím. Marťa má pravdu a ty to určitě sama taky cítíš, navíc ty okolnosti kolem...chce to jezdit.
Je dobrý, když Ti manžel vyjde vstříc - dobré auto, navigace.
Asi ten pocit zodpovědnosti sama vnímáš jako přehnaný. To samozřejmě může být v určitých situacích na škodu. Ale zkus si to postavit v tom světle, že lepší lehce přehnaný, než o něco snížený.
Soustřeď se na věci, které mohou bezprostředně ohrozit - když nedáš přednost nebo blinkr, je to nebezpečné. Když někam nedokážeš zaparkovat, je to normální. A couvání - parkuj a jezdi tak, aby ses tomu alespoň zpočátku vyhnula. Nejde to vždycky, ale při pomalým couvání max prohneš někomu blatník. A jestli máš čidla, tak to na tebe pípá, ne?

jezdíš stále stejné trasy? To bych viděla jako výhodu. Minimálně budeš znát dobře cestu - tzn. hlavní, vedlejší, přechody atd. Takže se můžeš soustředit co nejvíce na provoz a chodce.

Klidně požádej instruktora z autoškoly o cvičné jízdy a projeďte spolu cesty, které denně absolvuješ. On Tě upozorní na rizikovější úseky, zhodnotí, jak jsi to zvládla...mohlo by Ti to dodat jistotu.
Držím palce!! Bude líp, uvidíš.