Nechtěla jsem si původně řidičák ani dělat, z provozu a řízení auta jsem měla neskutečně velký strach. Hned po autoškole jsem začala jezdit do práce. První rok děs, ale bylo to i kvůli autu. Druhý rok to bylo lepší, třetí už jsem se odhodlala i na delší cesty 130km tam a zpět i ve špatném počasí. A to byl ten zlom. Zjistila jsem, že to jde, že nesmím být tak velká posera. Ale je dobré mít s sebou v autě aspoň na začátku někoho, kdo pomůže některé věci "ohlídat" a kdyžtak poradí.