Za plombu u zubaře se platí, pokud ji nehradí pojišťovna (na typu pojišťovny nezáleží). Pojišťovna hradí plombu amalgámovou, jinou ne. Zubař má stav zubu posoudit a před tím, než začne ošetřovat musí navrhnout ošetření hrazené pojišťovnou a i řešení nehrazené, a to i s cenou (pokud cenu pacientovi sdělí, až když je práce hotova, je to skoro na stížnost ČSK). Cena za každý výkon je regulovaná a závisí na zubařových prokazatelných nákladech a přiměřeném zisku, tzn. že jinou cenu za stejný výkon bude mít zubař na Václaváku a jinou zubař v Horní Dolní minimálně tím, že se každému z nich výrazně liší nájemné. Cena každého výkonu je velmi složitě vypočítávána a kontrolována. Každý zubař musí mít v ordinaci ceník a musí vystavit po ošetření příjmový doklad s přesně vyčíslenými položkami, které pacientovi provedl. Jiná otázka je, jaké další smluvní dobrovolné položky pacient platí - poplatek za návštěvu, poplatek za registraci apod., jen aby o dobrého zubaře nepřišel. Jen zubař bez smlouvy s pojišťovnami snad může vybírat peněz kolik chce a za co chce.