Inesko,

každý máme tady svůj čas vyměřený, i když se nám to z lidského pohledu jeví jako nespravedlivé. Proto je důležité žít s lidmi v souladu tak, jako bychom je viděli naposledy v životě. Co zůstalo nevyřčeno, pak v pozůstalých trčí jako výčitka a trápí se tím. Ztratila jsem brzy tátu a taky jsem si kladla spoustu otázek; představovala si, co všechno mohlo být jinak; kde jsem ublížila a nemohu to vzít zpět, už na to prostě nebyl čas........
Tvou sestru už teď nic nebolí, je jí dobře a věř, že by Tě nerada viděla ztrápenou. Třeba za Tebou přijde říct něco ve snu slovy, pohledem nebo pocitem. Mysli na ni v dobrém a nevyčítej si nic. Ostatně to není dobré ani pro mimi. Přeji Ti hodně sil.