Uz jenom slovni spojeni "dat domov opustenemu detatku" ve mne vyvolava pocit, ze si idealizujes neco, co idealni vubec neni a narazis na manzeluv realisticky pohled. Vubec se nedivim, ze nesouhlasi, nejspis sam vidi, jake infantilni a zkreslene predstavy o adopci mas. Kdyz on je proti, tak bych kombinaci vlastniho a osvojeneho ditete videla jako prekny pruser. Je ti jasne, ze i kdyby nakrasne tvemu nalehani podlehl, tak nikdy nebude mit obe deti stejne rad a mit na ne stejny metr? Chudak to adopcatko. Jiste si predstavujes, ze kdyz obema date vybornou vychovu, tak obe deti budou vyborne vychovane. Ale praxe ukazuje, ze geny jsou silnejsi a pak by mozna i tobe delalo problem nevidet rozdili mezi detmi. Mam takovy pocit, ze by si lidi, kteri muzou mit svoje dite, nemeli brat jine, kor kdyz s tim jeden nesouhlasi, protoze pak to odnesou vsichni.