Já moc dobře chápu ten pocit - teď se nemůžu ozvat, zatím jsem na něm závislá. Měla jsem to tak s rodiči. Musela jsem se dlouho učit, že právo ozvat se má člověk vždycky. Je to hrozně těžké... Zvlášť když ženská není potvora ( což ty nejsi), ale "hodná holka".
Já bych proti němu bojovala stejnými zbraněmi. Děti bych asi nepoštvávala, to by jim ublížilo, ale vše ostatní oplácet.
Veškerý studijní materiál bych si přestěhovala ny "bezpečné místo" a jezdila se tam i učit, jak už tu holky psaly. Klidně bych i lhala ve smyslu: jdu do posilovny ( a učila se).