Budu jednat, rodina manžela ze mě dělá potvoru non plus ultra, chtěla jsem být nad věcí a prostě to nedělat horší, než to je a nebrat mu dítě.. vím, že i když ji nechtěl, že ji nyní má rád, ale současně také vím, že jak on ničil psychícky mě, tak by časem - až se třeba přestane kontrolovat a snažit, jako v tyto dny, tak by pak minimálně stejně ničil dceru. Přitom já kolem sebe nyní vytvořila velice harmonické prostředí, ve kterém je malé dobře, to je naprosto evidentní - poprvé ve svém životě zažívá uričité momenty, které jsou pro jiné děti naprosto běžné.. jako je normální chování v rodinách.. ale to je jiná kapitola.. :) Určitě budu jednat, jen si zde ujasnuji moznosti.. nikdy jsem o rozvodu nepřemýšlela, byla jsem vychovávána, že vše prostě musím vydržet.. jak to život přinese.. a teď? jen jsem si řekla dost.. je to tvůj život a nebudeš mít druhý pokus...