Rikam ti to jenom proto,ze sama mam takovou zkusenost a to co pises, pod to bych se pred par lety mohla podepsat, jenze to nevedlo vubec nikam, leta souzeni mi dala tuto zkusenost, chodili jsme na mediace a ja tam byla vzdycky za blbku, protoze jsem si nestala za svym, jednou jsem rikala, nechci diteti brat otce a pak zase ze stridavka nefunguje, nechapali to a proto to nechteli zmenit, syn chodil jak trubka sem a tam a ja se nekolik let musela koukat na to jak moc mu to ublizuje. To ze jsem nakonec byvalymu napsala sms, ze syna bude mit kazdy druhy vikend a vic ani tuk, povazuju za nejlepsi rozhodnuti v mym zivote. Soudkyne, ktera nakonec rozhodovala nas pripad me za to vubec nekritizovala, nakonec jsem mela podporu i psycholozky, takze jsem byla za hrdinku, ktera vlastne syna celou dobu zachranovala. Asi tak. Zkus to, preju hodne sil a drz se.