Nevím, co se teď s malou děje. Když jsem se jí ptala, řekla, že jí je jedno, jak to bude.. kde bude.. má ráda tátu i mě.. je v ní něco jako smysl pro spravedlnost a tak se snaží být s každým rodičem stejně dlouho bez ohledu na to, co by chtěla raději sama.. je to spíš asi záležitost pro psychologa, co se s ní teď děje.. ale se mnou je evidentně šťastná, směje se.. nespěchá za otcem. A když je u otce, posílá mi večer poslední dobou SMSky.. stýská se jí.. rozčílilo ji, že mě její otec nařknul, že ji nechávám do noci na počítači - ohrazovala se, že poslední dobou počítač téměř nezapíná.. prostě jí vadilo že si vymýšlí.. byla podrážděná.. nevím, co tohle udělá s dítětem.. jako malá otce ráda neměla (bylo v ní, že ji nechtěl - nechtěné děti se s tímhle prostě už narodí) a bála se ho.. já ji vedla k tomu, aby ho ráda měla.. postupně si k němu vytvářela vztah... nevím, jak se to všechno vyvine..