My máme ozrcadlenou celou chodbu (aby se zvětšil prostor a kvůli světlu) a je fakt, že zpočátku jsem se lekala odrazů, ale zpravidla sama sebe. Ted jsem si zvykla. Dokonce máme zrcadla proti sobě, to z koupelny je přímo proti jednomu chodbovému. (jsem si vzpomněla na jednu prečetinu, že se nemá vstupovat mezi dvě zrcadla). Když člověk stojí mezi, dělá to dojem nekonečného prostoru do obou stran.
Jako jeden exponát v Galerii E. Schieleho v Krumlově, taky dobrá zrcadlová pakárna (válec, do kterého se vstoupí a na dne i na stropě je zrcadlo...na poblití)

Moje lekání a nervozita z různých bubáků je přímo úměrná času uplynulého od posledního hororu či scifi.