S manželem se po 30 letech rozvádíme a nyní nastal boj o 11 letou dceru. Já, matka, chci svěření dítěte do své péče s tím, že nebudu bránit otci ve styku s dítětem prakticky kdykoli plus jeden víkend od pátku do pondělí po dvou týdnech, případně i jiné dny dle domluvy, ale manžel striktně vyžaduje střídavou péči a počítá umíněně každý den, aby malá se mnou nebyla o den déle, přes můj nesouhlas si dceru vyzvedne z kroužku a odvede mi ji k sobě. Nechci dítě deptat, tak se se skřípěním zubů podřizuji, nic jiného mi totiž nezbývá - dcera je na mě velice fixovaná od malinka, i když má otce ráda, potřebuje jeden stálý domov a režim, což jí střídavá péče neumožní - prakticky takto neví, kam patří a kde co má.. vecer mi posílá SMS, protože se jí stýská.. Co se v tomto případě dá udělat? Jaká je šance získat dítě do své péče? Nechci ji izolovat probůh od otce, ale přeci i ten si musí uvědomit, že není Bůh, aby mi i dál linkoval život jako doposud a byla jen jeho rozhodnutí? Starala jsem se o ni od narození téměř sama, manžel si uvědomil, že má dítě, až když dcera mluvila a chodila.. přišla jsem kvůli dítěti o postavení v zaměstnání a hledala jiné uplatnění.. a nyní?
Máte někdo zkušenosti? Prosím.. Jak jsem dnes vycítila z rozhovoru s manželem, krom lásky k dítěti je pro něj i důvodem ke střídavé péči problematika alimentů - nechce do budoucna nic platit. Zatím já platím za dceru platby (obědy, jízdenky..) a manžel nakupuje malé dárky.. já chodím na rodičovské schůzky a on bera malou do kina..