tím spíš bych nehrotila nějaké zkoušení takovýhlech věcí. Neříkám že to děláš špatně, sama jím ráda čočku, pohanku, kuskus - není to o tom že bych to neznala a tak jsem se ti posmívala, jen z toho co jsi napsala mi to krapet zavání takovým "bio-eko-racio" šílenstvím, určitou formou nátlaku "já přece nejlíp vím co je pro vás dobré". Ale to "dobré" je značně relativní pojem...

Moje babička byla kuchařka ve školce. Jak ta byla posedlá "zdravou stravou" - podle tehdejších norem samozřejmě, musely jsme se ségrou povinně jíst pudink (blily jsme), kakao se škraloupem (blily jsme), rybí tuk (blily jsme), mazací sýr (tenkrát mi přišel nechutnej jak sople z nosu), bílé polévky (blily jsme), spousty míchaných vajec (měly jsme zácpu).... nic babičku nepřesvědčilo o tom, že "zdravá strava" pro nás spočívá v něčem jiném..... Šílela hrůzou že budeme chudokrevné a podvyživené, pokud ráno snídáme hrnek čaje a rohlík s máslem (bez obměny, ráno to muselo lítat a mamka tohle pojala jako nejrychlejší možnou snídani co do nás vpravila), hroutila se že nám mamka dávala smažené topinky s Vysočinou, protestovala když jsme k večeři měli párky, trpěla za nás že nemáme oběd pravidelně ve 12 hodin .....
Normálně jsme vyrostly, jsme váhově a výškově úplně v normě (já s váhou bojuju až od prvního porodu), ségra už má VŠ, já se o ni snažím...... Jako dítě jsem nesnášela jogurty, dneska je jím, milovala jsem jíst kostkový cukr jen tak, zuby mám všechny....

prostě chci říct aŤ tak netlačíš na pilu, to že to nejedí dnes neznamená že to nebudou jíst nikdy. Ale čím víc je budeš nutit anebo "oblafávat" byť v dobré víře, tím pravděpodobnější je, že si k tomu vytvoří takový blok, který už nebudou chtít překonat.