Právě přemýšlím nad tím neužitím si těhotenství, když je člověk v nemocnici...

No ta představa, jak člověk leží, nemusí vařit, čte si, brouzdá po netu nebo si prostě jen hraje na notebooku, kouká na televizi, povídá s ostatníma, které spojuje stejný problém a těšení se na miminko/a....Vzhledem k tomu, že na netu se dá pořídit dneska už úplně všechno, tak i výbavička se dá takhle poskládat (a vypere a vyžehlí to třeba babička nebo tatínek )....

Jídlo nosej až pod nos a když není moc k jídlu, tak se člověk alespoň nepřejídá, stejně má z domova zásoby....

Já ležela nejdřív na třílužáku, záchody a sprchy společné na chodbě, jídlo taky, to nebylo nic moc....ale pak nás přesunuli na zrekonstruované oddělení, dvojlůžák s příslušenstvím, televize, jídlo na pokoji....luxus....

Ležet několik měsíců, to by se mi asi nechtělo (ale člověk pro své děti udělá ledacos), na druhou stranu 2 - 3 týdny mi nepřijdou jako žádná hrůza....a navíc, když se pak děti narodí dřív, člověk je s nima v porodnici i několik týdnů, někdy tam musí zůstat děti samotné a člověk tam za nima jen běhá, někdy zůstane jedno dítko v nemocnici, druhé je doma....to mi přijde mnohem horší než hospitalizace před porodem...

I když se mi do nemocnice taky nechtělo, doma jsem měla šestnáctiměsíční holčičku a zrovna jsme se stěhovali, ale zpětně na to koukám přeci jen jinak...