Dobré ráno,
chtěla bych znát názory vás, kdo máte nebo jste měli někdy co do činění s muzikou. Obzvláště po přečtení diskuze o odporu k hraní kvůli lidušse.
Ježíšek vyslyšel notné prosby a donesl digitální piáno, takže obě děti (4 a 10 let), které si ho moc přály, se začnou učit hrát.
Váhám mezi klasickou výukou v ZUŠ a soukromou hudebkou (v zásadě soukromým učitelem). Soukromá se řídí heslem, aby to děti bavilo. Takže žádné etudy, žádné učení not, rytmu, žádný Bach,..., rovnou si zahrát oblíbenou písničku, hraní nejprve podle písmenek (ne not). Na techniku a teorii dojde až později, když už to dítě při hraní využije.
Trochu si říkám, že kdyby měl synek opravdu talent (myslím, že něco tam bude, ale jsem asi nekritická matka), aby se tímto "populistickým" přístupem nezazdil u hraní lidovek a nezavřel si dveře dostat se dál. Na druhou stranu v ZUŠ by si odporem k nudným etudám mohl zazdít cestu k muzice úplně.
Když sepíšu klady a zápory:
Soukromá výuka:
+ zábavnost
+ časová nenáročnost (jen jedna hodina týdně)
+ bez dojíždění
- významně vysoká cena
- možnost zanedbání techniky a fixace špatných návyků
ZUŠ
+ důraz na techniku
+ příjemná cena
+ znalost teorie
- dojíždění
- dvě hodiny týdně
- nezáživnost a nuda
Vím, že každopádně záleží na konkrétním vyučujícím, ale toho osobně neznám ani nemám reference ani v jednom případě. Soukromá hudebka nabízí, že když se po dvou prvnívh hodinách rozhodneme, že to pro nás není vhodné, můžeme výuku zrušit.
Tak jak byste se rozhodli vy????