Přidat odpověď
No, partnera... dá se to tak asi říct. Byl to mimomanželský vztah, strašně jsem se zamilovala, ale on nebyl zrovna typ na rodinný život - nakonec jsem usoudila, že lepší bude zůstat s manželem. Prostě jsem upřednostnila vrabce v hrsti před holubem na střeše - snad mě za to nebude nikdo moc kamenovat. Nebylo to jednoduché rozhodnutí, i když dnes vím, že bylo správné. Myslím, že i tehdy jsem to věděla. Ale bolelo to moc a fakt jsem se z toho sbírala dlouho. Jak jsem psala, až tak po těch několika letech jsem na to mohla myslet s klidem a ne se smutkem. Možná to trvalo tak dlouho i proto, že jsem o tom logicky nemohla s nikým mluvit, nevím.
Předchozí