Na komunistu ,nebo jinou moc,by se to nedalo převést,to bych asi viděla podobně jako vy,s mocí která mi chce vzít svobodu,bych bojovala jako lev.

Jenže Bůh je něco jiného,pro mě. (Bůh je někdo s kým mám vztah,vím že on chce pro mě vždycky to nejlepší. Vím, taky že mě přesahuje,a že ho nikdy plně nepochopím, aspoń ne na tomto světě. Dělat "co chce Bůh" by bylo asi to nejlepší co bych pro sebe udělat mohla jenže já to tak úplně nevím ,co po mě chce,neslyším Boha tak zřetelně jako Abraham,a taky někdy ani nechci slyšet. A jsou taky momenty,kdy vědomně odsouvám,ten vyšší hlas v sobě.Ale nemyslím,že by mě Bůh za cokoliv trestal. Je stále vedle mě,ať už to vnímám nebo ne.)

Myslím,že úhel pohledu věřícího a nevěřícího je tak jiný,že si ty své postoje nemůžeme nikdy vysvětlit.