Jo, to znám moc dobře. Bohužel. Měla jsem nehodu a od té doby je to úplně extrémní. Konkrétně mám strach o manžela, když ho čekám z práce. Pokud se výrazně opozdí a nedá vědět, je mi ze strachu fyzicky špatně. Musím přiznat, že když pak přijde, mám na něj vztek , protože o těch mých stavech dobře ví. Naštěstí se posl. době začal snažit mě informovat.
Ani si raději nepředstavuju, jak se budu bát o dceru, až povyroste a bude chodit sama..
Jo, a taky fakt, že manžel jezdí autem velmi suveréně, leč na můj vkus zbytečně razantně, mi na klidu nepřidává.