Podle mne to řešíš zbytečně brzy. Takhle malé miminko má na nejrůznější strachy nárok, klidně mu zatím vyhovuj, na přítmí ho postupně můžeš začít zvykat časem. Nemyslím si, že by mu nutně hrozila doživotní závislost na světle Já jsem se jako dítě bála tmy přímo panicky, vyrůstala jsem ve městě, kde pořádná tma nikdy nebyla, do bytu nám v noci svítily lampy a rodiče nijak nezatahovali, spali jsme vlastně vždy při světle. Když jsem přijela někam na venkov, byla jsem z té tmy strachy šílená. S přibývajícím věkem jsem si zvykla, dneska tmu v noci vyhledávám, utěsňuji v okně každou skulinku, jen aby dovnitř nepronikl ani paprsek