no kdybych byla šikovná... poté co rentgénově projela všechno... by nenašla ty boty... na chodbě, ale to jsem nestihla.

Ne, to jsou okamžiky na který vzpomínám ráda, na ty šílený party magorů, kde jsem byla .. za ženský element, co většinou vadil... ale někdy udělal radost ... právě jí, že ten byt nebyl - vleze a uteče )


Jak jsem psala jako zvyk nebo tradice by to asi bylo fajn. U mne by to mělo mantinely.... ne, že přijedu s nedonošenými miminky domů, poprvé, manžel nás doveze a teď - dám miminka do postýlky, doma... hurá, manžel mi chce něco říct a dát dárek a teď zvonek...... a teta. A tu tetu jsem chtěla v tu chvíli asi i vystřelit na Měsíc.

A nejen to... otevřu dveře, vlítne do bytu..... - pak jsem zaječela..."halt"... v tu chvíli mne nic jiného nenapadlo...
"a nezlob se, nedonošení, - koupelna je vpravo"...

Nemám tohle ráda, to hned u všeho být první... bohužel - nějak jsem obklopená podobnými lidmi viz teta....


Takže mé pojetí podobného??? Hrnce na prahu se vzkazem "ať se vám tu líbí", ale zase rozpor... nějak každý nesní to, co uvařil někdo anonymní, že?