Libiku
Já si velmi živě pamatuju chvíli, kdy mě nastřihovali. Cítila jsem to, i hlavičku, jak prochází, do všech detailů. Bylo to velmi nepříjemné. Navíc jsem šla do porodnice s důvěrou v moderní medicínu a myslela jsem si (opravdu jsem si to myslela), že se nástřihy provádějí jen v nezbytně nutných případech, jako je dusící se dítě. Nenapadlo mě, že když se lékař před porodem nezmínil o možnosti nástřihu, že mě nastřihne. Na výběr jsem samozřejmě nedostala a souhlas jsem nedala, nikdo ho po mně nechtěl. Prostě jsem to nečekala, o to byl ten pocit v tu chvíli horší.
Kdyby šlo jen o tu chvíli, snad bych se s tím srovnala, ale šlo o dalších několik týdnů a potom i let.
Opravdu se to podobalo znásilnění. A ne proto, že bych si představovala,že porod bude slastný zážitek a potom byla překvapená, že není.
Takže za mně, co se týká strašení prvorodiček, kdybyb býval tehdy před tím porodem někdo řádně postrašil mne, ušetřilo by mi to mnoho nepříjemností. Je mi líto, že nepostrašil, a cítím jakousi morální povinnost strašit alespoň prvorodičky budoucí. Tak tedy bububu, a držím palce všem, co se snaží aspoň shánět informace!