Naprosto nepopírám, že existují věci mezi nebem a zemí, ale jednak zacházení s nima považuju za potenciálně nebezpečný, jednak mi leze na nervy ta ezoterická móda "tajemna" a "duchovna", mám pocit, že je to způsob, jakým si dámy v našich zeměpisných šířkách, odkojené vědeckým ateismem, řeší svoji potřebu spirituality (mírná nadsázka, nečertěte se).

Leze mi to na nervy z toho prostého důvodu, že moje maminka je typická ukázka, každejch čtrnáct dní ji zajímá něco jinýho, jednou tarot, jednou kyvadlo, pak čakry, pak to, pak zase ono, dělá si z toho pro vlastní potřebu takový splácaniny, připadá si děsně duchovní, vykládá, jak ten či onen ještě k poznání nedozrál, bla bla bla. Přitom je to to samý, jako by konzumovala cokoli jinýho, třeba dovolený all inclusive, akorát že ona konzumuje ezoterický semináře a literaturu. Hloubka žádná, toliko bahnitá mělčina.

Můj přístup k duchovním věcem je úplně jinej, proto nějak nemám pochopení.