Tak psycholog je taky jen člověk a i on se v práci někdy sekne. Je omyl si myslet, že to, že někdo dělá nějakou profesi znamená, že je v této oblasti v osobním životě taky na výši. Lékaři kouří a stresují a radí opak, pekaři pečou a a sami to třeba nejí. Psycholožka má být tvým průvodcem a holt radí. Otázkou je, zda tě naštval jen ten přístup, nebo to, co konkrétně řekla. Lékař ti taky řekne, ať tu cigaretu vyhodíš, že tvé problémy jsou z kouření - co udělš, naštveš se a půjdeš k jinému, protože ty nechceš přestat kouřit, ty chceš, aby ti ty cévní či srdeční problémy léčili léky... to je jen srovnání.
Třeba je neprofesionální, tak jsi o dům dál. Třeba jí jen ujely nervy, tak si s ní promluv na další návštěvě a řekni, že o nevyžádané rady nestojíš. Otázkou je, o co stojíš. Co na sezeních děláte, o čem si povídáte?
Třeba je její rada dobrá, ale ty to přes její neprofesionální tón nevidíš. Já nevím, to musíš vědět ty.