Mamčo,
nevracej mu ten dárek. Představ si to v opačném gardu, kdyby vaše dítě žilo s ním, tys dítěti přinesla dárek k narozeninám a on ti ho s jakkoliv rozumným vysvětlením vrátil, nepovažovala bys to za truc? Neměla bys pocit, že je to výmluva, že prostě on nechce, aby dítě mělo něco od tebe?
Když jsem se rozvedla (vlastně jakmile se tehdy ještě manžel odstěhoval s tím, že si našel jinou, lepší
), odmítla jsem přijímat dárky od něj (a on se to pokoušel obejít posíláním dárků přes děti, protože chtěl být mermomocí kamarád - ale já nechtěla být kamarádka. Utla jsem to tím, že jsem mu druhý takovýhle dárek před dětmi vrátila. Pak mi ještě zkusil strčit bonboniéru přes sousedku; tu jsem sežrala, byla skvělá, ale napsala jsem mu mail s poděkováním a že příště už ani takto
).
Ale nikdy bych neodmítla dárek pro dítě. Tak do toho ty děti jen víc zatáhneš. Malá si s tím bude hrát u táty a bude vědět, žes to doma nechtěla - a pravděpodobně k tomu dostane komentář od tatínka a babičky... nedělej to, jestli jen trochu můžeš.
Držím palce, bylo těžké ustát o přátelství se snažícího chlapa, ani nechci pomýšlet, jak těžké musí být jednat s někým, kdo tě úmyslně zraňuje dál a dál...