Eriko,
holt to tak je... moje máma vzpomíná, že když jsem byla na operaci s kýlou (cca rok 1974), tak se sestřičky hrozně divily, že si mě chce vzít domů PŘED VELIKONOCEMA - vždyť by mě mohla nechat v nemocnici a mít "velikonoce v klidu"... a zřejmě to rodiče běžně dělali a dělávají...

... na druhou stranu - když byl můj nedonošený syn na JIPce, tak tam byl vedle taky klučík, za kterým rodiče jezdili jednou za čas... je to nejlepší nemocnice pro celou severní Kalifornii a rodiče bydleli 400km daleko a prostě nemohli každý den dojíždět. Jiná holčička tam měla návštěvy taky sporadicky - maminka měla další tři děti pod šest let, o které se musela starat a tatínek makal jak šroub, aby je všechny uživil... takže osudy a důvody jsou různé...