Mimochodem drtivá většina evangelíků, který znám radostně zvěstuje minimálně. Což je mi velmi sympatické, nejsem natolik entuziastický člověk, abych chodila světem a vykládala na potkání o Bohu. Možná proto, že ten vztah chápu jako dost intimní a stejně jako člověk na potkání nevykládá o tom, co dělá doma s taťkou v posteli, nevykládám já o Bohu. Domnívám se totiž, že bez tý osobní zkušenosti to nemá ani smysl, protože člověk, kterej uvěří mně bez toho, aby si sám Boha uvědomoval a "cítil" ho nebude následovat Boha, ale mne. A do toho Bohu fušovat fakt nechci.