Špatně jsi mě pochopila. Zaprvé NEJSEM lesba. S kamarádkou jsme byly kamarádky, měly jsme svoje tajemství a poslouchaly jsme písničky ze Západu, což jaksi nebylo povolené v tehdejším režimu. Ale vyrůstat v dnešní době, automaticky bych v takových chvílích uvažovala, že když mě nepřitahují kluci, ale mám prima kamarádku, se kterou jsem si v tu chvíli nějak nechtěla představit, že se jednou naše cesty rozejdou, že s mojí orientací není něco v pořádku. A být ještě k tomu nepoučená a nevěřící, pravděpodobně by se mohlo stát, že se v tom názoru utvrdím. Obzvlášť když by stejně smýšlala i ona kamarádka. Čímž by se z nás staly lesbičky pod vlivem společnosti. A zatím obě jsme hetero. Mladí lidé častokrát nemají v téhle otázce jasno. Je docela velké procento i těch, které druhé pohlaví začne přitahovat až později. Ale to není tím, že by byly homosexuálové, ale prostě mají bio hodiny na partnerské vztahy nastavené na pozdější dobu. Takže se klidně mohou důvěrně kamarádit jedinci stejného pohlaví. A právě pak je tu velké nebezpečí, že takový nevyzrálý člověk pod vlivem informací z dnešního světa si o sobě začne myslet, že když ho nepřitahuje opačné pohlaví, je tedy homo. S myšlenkou se postupně smíří a homosexuální vztahy začne praktikovat. I třeba jen z toho důvodu, aby nebyl na okraji společnosti, že ještě nemá sexuální zkušenosti.