Není to nespravedlivé, to je jen lidský pohled. Každým hříchem vzniká nerovnováha. Někteří věřící si myslí, že za hříchy jednou Ježíš zaplatil a proto není třeba už nic dělat, ale není to tak. Ježíš nás sice vykoupil, nicméně za svoje hříchy neseme odpovědnost. Když někomu ublížíme, nemůžeme si myslet, že ho zalije pocit štěstí a blaha. Zákonitě přijde pocit negativní. Negativní pocity v lidech zanechávají negativní stopy. Z toho jsou pak různé deprivace, výkyvy, další hříchy, nebo i jen nepožehnání. Nemůžeš si přece myslet, že když dítě vidí, jak se rodiče nemají rádi, jak táta mámu bije, jak máma je tátovi nevěrná atd, tak že to v dítěti zanechá pěkné pocity a z dítěte vyroste vyrovnaný člověk, který bude žít v harmonickém manželství. Stopy deprivace tam zůstanou ať chceš či nechceš. Zrovna tak si nemůžeš myslet, že když jsou rodiče dva tátové nebo dvě mámy, vychovají tímto hříchem nezatížené dítě v nějak psychicky nepochroumaného člověka. A tak je to i s ostatními hříchy.
jeden příklad. Vzpomínám si, jak kdosi říkal, že jeho praděd byl vyhlášený lakomec. To až takový, že ho nikdo neměl rád a celá rodina trpěla. ten člověk pak když založil rodinu (potomek toho praděda) bojoval o každou korunu a neustále v domácnosti nebyly prostředky k uživení a fungování rodiny. prostě někdo měl moc, tak se zas druhému vzalo, aby se opět nastolila rovnováha.
Ber to jako příklad.