Pohádek mám ráda hodně, třeba Tři oříšky pro Popelku nebo Honza málem králem. Z dětských seriálů vede Tajemství proutěného košíku. Je to o mém dětství, je to velice dobře udělané, přesně tak, jak to tenkrát bylo. Myslím tím způsob rozhovoru, gesta, prostě všechno. A dalším takovým pohádkovým seriálem je seriál Byl jednou jeden dům. Je to seriál o naději, takže do pohádkové skupiny podle mně patří. Ten je taky úplně přesný. Když se na něho dívám, vybavuje se mě generace mého dědečka a babičky, způsob, jak se spolu bavili, jak přemýšleli. Úplně přesný.