Radko, zajímavá otázka. Ale taky jde podle mně o to, za co se modlíš a co pro tebe vlastně modlitba představuje. Já to chápu tak, že modlitba je jakýsi "pokus" o spojení s Bohem. Nehledala bych v tom apriori snahu člověka cosi získat (to opravdu může být a z velké části taky je, náhoda, ne Boží zásah).

Mám celkem zajímavou nedávnou zkušenost. Jedna moje kamarádka je věřící (nikoliv katolička). Svěřila jsem se jí, že mám problémy s úzkostí a občasnými stavy paniky, a že se mi s tím občas dost špatně žije. Řekla mi, že se za mě pomodlí a světe div se, uvědomila jsem si, že od té chvíle mě žádný záchvat paniky nepostihl a úzkosti zvládám mnohem líp. (asi tě napadlo, že za to může fakt, že jsem se svěřila. Ale ona ani zdaleka nebyla první, komu jsem o svých problémech řekla.)