Manžel nemocnice obecně snáší velmi špatně. Dohodli jsme se, že tam bude se mnou "v přípravě" a pak až po narození. Byla to soukromá porodnice více méně, takže to takto bylo domluveno. Jenže ... od večera od vyvolávačky (hospitalizace pro přenášení) mi tvrdili, že jsem přecitlivělá, že nevidí na monitoru kontrakce.Že rodím uznali až ve čtyři ráno (po 10h mého kroucení), kdy doktor sám přišel na kontrolu a konstatoval, že se otevírám. V šest mi řekli, ať volám manžela a když se malý za půl hodiny narodil, manžel stál přede dveřmi oddělení a marně zvonil, všichni byli u mě ... Pro něj to tak ale bylo jistě lepší.U druhého u dvojčat, opět vyvolávačka, jsem ho ani nevolala. Až bylo po všem. Jednak musel udat syna, jednak to šlo rychle a ke konci s komplikacemi, byla jsem ráda, že tam nenervil i on.