To znám taky, ale ne ze škol(k)y, ale ze sousedství, bydlíme na vesnici. Jsem tu byla izolovaná celou mateřskou. Když jsme se s někým potkali venku na procházce, tak to bylo jenom rychlý ahoj a rychle pryč. Ono se se synem stejně nedalo nikam cíleně jít, protože se zastavil u každýho šutru nebo rostlinky. A mladší mi zase utíkal napřed, takže to bylo fakt boží.