Lékárníci pro mě opravdu dostatečnou autoritou nejsou.
Špatné zkušenosti mám z různých lékáren, ale zejména na Zličíně v Metropoli (nejbližší dlouho otevřená lékárna) ze mě dělali debila naprosto systematicky.
Nutili mi leccos a sypaly se z nich různé perly. Naštvaná jsem odjížděly vždycky, ale pamatuju si už jen dvě příhody:

Dva ibuprofeny v různých baleních, stejná účinná látka, stejná gramáž. O dražším prohlašovali, že je "šetrnější na žaludek". Volám dr., co je to za blbost. "Blbost", říká. Lékárnice na to: "ona tomu paní doktorka nerozumí".

Potřebovala jsem gel na dásně pro malé děti, lékárnice vytáhla krabičku a už mi to markuje. Koukám na krabičku, nikde ani slovo o tom, že by to bylo pro děti. Baba si vede svojí "je to pro kojence, když jim rostou zuby". Nezdálo se mi ani to složení, vytáhnu příbalový leták. Baba zasupí.
Pořád nemůžu najít, že by to bylo pro děti. Strčím babě leták. Baba studuje.
"Samozřejmě", povídá "není to tam napsáno právě proto, že je to přímo určeno pro děti!"
Fronta za mnou roste, přiletí kolegyně báby, vyslechne mé protesty a povídá: "Tenhle gel je pro dospělé, ten dětský došel."