Mluvíš mi od srdce, taky jsem to neměla ve škole jednoduché, jako jediná se třídy s brýlema a ještě k tomu šprtka, která jako jedna ze dvou dětí ze třídy co jsme nechodili do pionýra. Už tím jsem vybočovala.
A taky k těm sukním - nikdo mi to sice "nezakázal" je nosit, ale jedna spolužačka se nechala slyšet, že mám nohy křivé jak výhybky do pekla.
Posměch jsem přímo nezažila spíše se mnou nikdo moc nechtěl kamarádit. Ikdyž teda 1-2 kamarádky jsem měla, to jo. Zvládla jsem to nějak ale sebevědomí jsem si zlepšila až na vysoké škole.