Chata byla patrová.
Tak jeden člověk dole vařil v kuchyni jídlo a slyšel kroky po schodech.byly jakoby šlo malé dítě,tak si myslel,že je to jak bylo s náma.Když krky byly dole,tak chtěl vybafnout a nikdo tam nebyl.

Večer jsme dělali oheň a druhý člověk viděl v kuchyni stín,jak se pohybuje.

Dítě nechtělo být samo v pokoji a usnout a pořád brečelo.

Bylo slyšet praskání.které se v noci,když jsme šli spát přibližovalo z kuchyně nahoru k pokjů. Když to prásklo za dveřma,tak jsem běžela rozsvítit a už se nic neozvalo.

Já jsem viděla stín po stěně schodů,když jsem nesla nádobí do kuchyně.

Nejprve jsme si nic neřikali,ale když o tom začal jeden mluvit,tak začali i ostatní.A shodli jsme se že jsme si mysleli,že se nám to zdá,ale nee.