u nás zafungoval příklad starším bratrem - momentálně chodí obě děti společně () kadit kolem 19:30-20 hod. Je to dost spolehlivý...
Dcera měla předtím od narození problémy se zácpou, nikdy neměla kojeneckou stolici např. Takže toto je velký pokrok.
U ní taky hraje roli "udělat si na kadění čas" - a ten si udělala po uložení do postele. Předtím na pravidelnost pomáhal duphalac, ale chce to zjistit interval, za jak dlouho se po něm bude dítěti chtít. Nicméně ten bych nedávala, pokud nemá dcera zácpu.
Spíš bych šla cestou přes to "udělat si na to čas".Ráno mi to nepřijde dobrý - alespoň u nás bývá ráno fofr, do školky, do práce, snídaně, oblíkat, věci, čas nás tlačí apod. Ale večer se evidentně osvědčil.
Dcera je ve věku, kdy všechno musí jako brácha (jsou jí 2 roky), takže vlastně se to srovnalo samo bez mého přičinění. Taky už dovede cíleně zatlačit, aby se vykadila (třeba před dlouhou cestou ji doporučím, ať zkusí udělat bobeček, a pokud je něco "v předsíni", tak se vykajdí a je pak klid). Ale to asi je o schopnosti ovládat svěrače - děti mám naučený, že před cestou se jdou vyčurat, bez ohledu na to, zda se jim zrovna chce či nechce. Stejně tak to trochu může fungovat s kaděním, ale tam to má svoje limity...

Jinak - zlatý kafe s mlíkem