Denkoro, jak psaly holky. Rozhodně tvůj syn v pořádku není, ať už jde o "jen" opožděný vývoj, nějakou formu dysfázie, nebo o autismus. V tuhle chvíli je možností spousta, chlapeček je ještě malej a ono se to pak může vyvíjet různě. Syn na tom byl v tomhle věku podobně( až teda na ten oční kontakt a reakci na jméno, to bylo vždycky v pořádku), neukazoval, nenapodoboval, nesdílel pozornost,nerozuměl téměř skoro nic a nemluvil. Ve 27m jsme "vyfásli" lehkou psychomotorickou retardaci a závažnější retardaci vývoje řeči. V 32m už to byla "jenom" velmi těžká retardace řeči( lehce i ve složce receptivní), podezření na smíšenou vývojovou dysfázii. Ted v 36m jdeme opět a uvidíme, zda diagnozu dysfázie už dostane.
Moje rada je taková: všechno synovi komentuj, ale jednoduše a výstižně, jako malému miminku. Ukazuj jeho prstíkem, pokud ho zaujme nějaká věc, dej si ji ke svému obličeji, aby musel navazovat oční kontakt. Kontaktuj Ranou péči, psychologa, foniatra atd. Je velká šance, že se to zlepší, u nás šly ty pokroky dost rychle po druhém roce, do té doby to bylo vcelku děsný. Ted už se ty rozdíly mezi ním a vrstevníky smazávají, v podstatě až na to, že téměr nemluví, je úplně normální.
Držim palce