Mirko, já tě chápu...ono to zní sice divně, ale někdy těžko rozpoznat, co je ještě diagnoza a co pod ní už nespadá. Vím, že jsi tady občas psávala vaše těžkonosti...no ono je možné, že si syn na vás jen spoustu věcí "vybíjí".

Všechno vyžaduje snahu a ochotu spolupracovat. Ono u vašeho syna se asi neštastně sešla diagnoza s povahou.

Tím, že "dopadne na ústa" v dobrém slova smyslu mu možná opravdu pomůžete. I on by měl mít přece jakés takés hranice.