Mirko,
zdravím po delší době... takže máte "diagnozu"... já právě taky envím, jestli odsun do léčebny pomůže - u nás je to tak, že doma je syn právě v pohodě (v podstatě se doma jako auti- neprojevuje), v cizím prostředí je mnohem horší. Navíc je na mě hodně upnutý, takže pro něj by léčebna byla určitě děsná darda. Ale - jak píšu - u nás je domov to místo, kde je v pohodě a nemáme problém, nepadám na hubu, vím že doma to zvládáme bez větších problémů.

Možná bych ještě zvážila nějakou jinou cestu - nepomohl by synovi asistent do školy? Pokud by syn pak měl "vztah" s asistentem, tak by se třeba ulevilo i vám - a nebo možná by šel asistent zaměstnat i třeba občas na víkend, že by vám někdo pomohl?

Určitě bych zkoumala tu medikaci - když půjdeš pár stránek zpět tak se o tom tady holky baví - i o konkrétních možnostech jiné medikace (pomalé uvolňovaní) atd. - tak si pročti ještě tohle.

Tvůj syn je teď v pubertě, viď? To je hrozně těžké období pro všechny... co jsem četla, tak tady u nás právě v tomhle období (2. stupeň ZŠ) často auti děti končí ve speciálních školách - a pak třeba na 3. stupeň jsou často schopny nastoupit zase do běžné školy - prostě tohle období je fakt fest KRIZE.