Přidat odpověď
mám miminko tři měsíce a klidně bych ho do kočáru, třeba hoďku, dvě dala.. ale nikdo nechce.. :) moje mamča pracuje, takže je stahaná, mimo to bydlí od nás 16km, takže spíš tam jezdíme jen na sobotu, nebo si třeba veme s dědou starší dvě děti na výlet.
A manželova maminka je sice v důchodu, ale ta pořád jen slibuje, hlídá hodně vnučky od dcery a má toho plné brejle, že pak na naše děti nemá už sílu.
Jinak staršího syna mi hlídávala mamča tak od 8mi měsíců třeba i půl dne, skoro celý - pracovala jsem - sázela noviny a takto to šlo rychleji. Případně jsem dojela na kojení.
Dcerku mi hlídala švagrová poprvé ve 4měsících asi 4hodiny - měla jsem kontrolu z FU, ale bylo to utrpení jak pro švagrovou, tak pro malou.
Pak tak od roku ji semtam hlídala mamča na hodinku dvě, ale malá byla děsnej mamiňák a furt plakala u jiných včetně manžela dost hysterčila. Poprvé na noc byla pryč asi ve 2,5 letech, opět u mé mamči a se švagrovou a bráchou, které zbož%nuje a měla sebou staršího brášku.
Jinak manželův tatínek ten by si vzal tak nejstaršího, ale dceru nechce (má ADHD a je trošku poděs), ikdyž moji mamču bezproblémů poslechne. A já zas jen jedno dítko nedám, děcka jsou rádi spolu, malá cítí v bráchovi oporu, ikdyž by asi zvládla spát u rodičů i sama.
A mimčo, to se uvidí.. hlídání když bych potřebovala, tak dám kamarádkám nebo mamince klidně na hoďku do kočáru, když je potřeba třeba k lékaři se staršíma na odběry a podobně, aby se mimčo zbytečně nestresovalo. Stejně v kočárku spí.
jinak na tvoji otázku, sobec nejsi, ale já pokud bych měla hlídací babičku, tak při třech dětech bych už vyvenčení dětí uvítala a všech třech, enbo aspoň dvou mladších zaráz.
Předchozí