Milá zakladatelko,

Pro mě osobně by už fakt, že mi chlap lhal půl roku v dost důležité věci - a to, že je ženatý důležité je- byl dostatečný důvod abych se s ním rozešla, i kdyby to bolelo sebevíc. Čistě teoreticky - kdybych o takové vztahy stála - bych si dolázala představit pokračování nezávazného románku, ale určitě bych takového člověka nebrala jako partnera pro život.

Řeči o nemožné manželce neber vážně, to téměř neposvrněné početí dítěte hovoří samo za sebe.

Milenky ŽM, neodsuzuju (tedy dokud nechají na pokoji toho mého , potom t~~), dokonce ani záletníky nejde šmahem házet do jednoho pytle. A Tebe spíš lituji, asi jsi slepá láskou nebo naivní. Tvoje pochyby jsou možná známkou "procitnutí". Rozhodnutí je na Tobě, ale z toho co píšeš bych určitě se svatbou nechvátala a minimálně bych nějakou dobu počkala, kam se vztah posune.

A jestli ti vadí "závazky" (hrozné slovo ro děti, co?), tak se s ním rovnou rozejdi. Nebo bys chtěla mizeru, který se nestará o svoje děti a kašle na ně? A je úplně jedno, kdo je matkou těch dětí a jaké s ní má otec vztahy.