Dobrý den, no nakonec máte, co jste vlastně chtěla, ne? Téměř rozvedeného přítele. Ale! Nějak Vám tam nepasují ty jeho děti, že. Proč jste setrvávala po půl roce ve vztahu, když jste zjistila, že přítel je ženatý? To se Vám nezdálo, že to vůči Vám nebyla až tak férové? Přeci, kdyby to byl úpřimný chlap, tak Vám to řekne hned, ne až po půl roce. Mi to tak připadá, že Vy jste byla pro něho jen taková bokovka. Jenže zákonité manželce zřejmě došla trpělivost, a proto nyní ten rozvod. Nebo vážně věříte tomu, že spolu jako manželé nic neměli, akorát tedy jednou a pak z toho bylo to roční dítko? Jste se mi zdá nějaká naivní. Ale ono to bylo docela pohodlné. Užívala jste si zamilování, o muže jste se ale starat nemusela, neboť na to praní, žehlení byla jiná žena. Taky jste přeci musela počítat s tím, že když by se tedy jednou rozvedl, budou tu vždycky ty jeho děti......